Šikmá část podkroví patří k nejnáročnějším místům pro montáž sádrokartonu. Rovinu stropu zde nahrazuje krov, jehož krokve nejsou nikdy dokonale v jedné linii a vzdálenosti mezi nimi se liší třeba o několik centimetrů. Ještě předtím, než se připevní první profil, je nutné zjistit skutečný stav podkladu. Pomocí dvoumetrové latě a vodováhy se proměří odchylky krokví v obou směrech. Zaznamená se, kde krokev vystupuje dopředu a kde naopak ustupuje. Tyto rozdíly se pak řeší podkládáním nebo naopak sražením dřeva, případně se počítá s větší tloušťkou profilu. Bez tohoto kroku vznikne po obložení vlna, kterou už žádný tmel neskryje.

Rozvržení konstrukce se odvíjí od toho, zda se počítá s izolací, instalacemi nebo jen s rovným povrchem. Základ tvoří vodorovné profily CD, které se kotví na krokve pomocí držáků. Rozteč se volí podle tloušťky desek, u standardních 12,5 mm to bývá 400 nebo 600 mm. Právě tady se vyplatí projít si podrobný postup, jak udělat rastr na sádrokarton v podkroví, protože chyba v rozteči se projeví až po čase prasklinami v rozích. Držáky se nesmí našroubovat naplno, nejdřív se profily vyrovnají do roviny a teprve pak se spoje dotáhnou.

U šikmé stěny je důležité hlídat i přechod do vodorovné části stropu. V místě lomu se osazuje krajový profil, který drží hranu desky a zároveň vytváří pevný bod pro napojení. Vruty do krokví se volí delší, minimálně 60 mm, aby držely i v méně kvalitním dřevu. Pokud se mezi profily vedou rozvody elektřiny nebo vzduchotechniky, musí se protáhnout dřív, než se desky přišroubují. Dodatečné zásahy znamenají řezání do hotové konstrukce a zbytečné ztráty.

Posledním krokem před montáží desek je kontrola rovinnosti v celé ploše. Přiloží se latě diagonálně i vodorovně a případné nerovnosti se doladí na držácích. Zkontroluje se také pevnost kotvení a to, zda nikde nevyčnívá hlava vrutu. Teprve potom má smysl začít s obkladem. Pečlivá příprava podkladu a promyšlené rozvržení ušetří hodiny práce při tmelení a zajistí, že šikmá část podkroví bude vypadat rovně i po letech.