Sběr hub je v Česku oblíbenou činností, ale zároveň činností, která vyžaduje opatrnost. Začátečník by měl vždy sbírat jen houby, které bezpečně zná. Pokud si nejste jisti, raději je nechte v lese. Nikdy nepomáhejte „vzorkem“ od zkušenějšího známého, protože i on se může mýlit. Každou houbu prohlédněte ze všech stran – klobouk, třeň, lupeny nebo rourky, barvu, vůni i místo růstu. Právě kombinace těchto znaků rozhoduje o tom, zda jde o jedlý druh, nebo o jedovatou past.

Před konzumací je nutné houbu ověřit alespoň dvěma nezávislými způsoby. Prvním je atlas hub nebo spolehlivá aplikace, která však musí být aktuální a odborně garantovaná. Druhým je konzultace s mykologem nebo zkušeným houbařem, který druh potvrdí naživo. Pokud máte sebemenší pochybnost, houbu vyhoďte. Rozhodně ji neochutnávejte, aniž byste si byli jisti – některé jedovaté houby mají smrtelné účinky už po malém kousku. Užitečné rady, jak postupovat v situaci, kdy si druhem nejste jisti, najdete na portálu podílu, který se věnuje bezpečnému sběru a krizovým situacím.

Domácí testy, jako je vaření s cibulí nebo stříbrnou lžící, nefungují. Jsou to mýty, které mohou vést k otravě. Spolehlivé není ani to, že houba nezmění barvu, nebo že ji „něco“ ohlodalo. Jediná bezpečná cesta je určení podle odborných znaků a následné potvrzení. Pokud už houby konzumujete, vždy je tepelně upravte a nepodávejte je malým dětem, těhotným ženám ani lidem s oslabenou imunitou. První ochutnání nového druhu by mělo být jen malé množství a vždy doma, ne v lese.

Při sběru mějte po ruce košík, který houby nemačká, a papírový sáček na případný vzorek pro odborníka. Nikdy nepoužívejte igelitové tašky, ve kterých se houby zapaří a začnou se rozkládat. Pokud se objeví nevolnost, zvracení, průjem nebo zmatenost po jídle s houbami, okamžitě volejte záchranku a vezměte s sebou zbytek jídla i houby k identifikaci. Prevence a rychlá reakce jsou to, co rozhoduje mezi bezpečným zážitkem a vážnou otravou.